/povinná četba/ - ne až tak dobré jako R.U.R., ale stále skvělá česká kniha. Čapek se čte dobře.

Napsáno v roce 1937, po letech zpráv o zbrojení nacistického Německa nebo fašistické Itálie. V Evropě byly v 30. letech na vzestupu mnohé militaristické a nacionalistické pravicové režimy, jako frankistické Španělsko, horthyovské Maďarsko, Řecko za Metaxase, Portugalsko za Salazara, Rakousko za Dollfusse... Proměna Evropy byla zřejmá a hrozba války všudypřítomná. Demokratického Čapka situace musela velmi znepokojovat. Není proto divu, že napsal takto protiválečnou hru. Vystihl v ní ale nejen zbytečnou ničivost války, ale také touhu diktátorů po válce a slávě a také fanatizaci davů. Jako kulisa se jeví pandemie hrozné bílé nemoci, která ale po covidu nabrala novou relevanci. Čapek skvěle vystihl "typickou českou rodinku", která z tepla vlastního bytu komentuje dění, kterému až tak nevěří. A vystihl i neschopnost vlády situaci řešit.