„Vím, že být snědený není nic příjemnýho, ale dávám ti své slovo; když se vzdáš, postarám se, abys zemřel bezbolestně.“ „Jsme mrtví, ale neumíráme.“ Úvodní předmluva Roberta Kirkmana je tak přehnaně upravená, že se skoro nedala přečíst. Žluté písmo na černém podkladě – to jako fakt? Docela dlouho mi trvalo, než jsem se tím prokousal. No, i tak jsem se toho moc nedozvěděl. Ale teď k příběhu samotnému. „Tohle není svět marvelovských hrdinů. Tohle je svět, kde vládnou zombie z Marvelu.“ Hned na začátku jsem se rozesmál. Vidět Kapitána Ameriku (v tomto příběhu je to Plukovník) bez půlky mozku je fakt ikonické. Je to jedna z postav Marvelu, kterou moc nemusím. Moc u toho přemýšlí. Malá ochutnávka: Myslím, že mohu s klidným svědomím říci, že jste mě vy idioti podcenili. Jak jste si jen mohli myslet, že budu snadná oběť? Jsem vládce magnetismu a jsem obklopený betonem a ocelí! Všechny vás přežiju. Vážně jste si mysleli, že mě porazíte?! Ke kresbě bych měl ještě jednu připomínku. Hnědý podklad s výraznou červenou podporou. Opravdu museli tvůrci vybrat hrdiny, a zahalit je převážně do rudé? Kresba v celém svazku pak vypadá strašně jednotvárně. Naštěstí je tu Hulk (Hulkovo jídlo se rozbilo!) a je z nich nejhladovější. Přináší více zelené barvy do marvel zombi světa. Scénář je vlastně velmi povedený. Dává mnohé možnosti k dobrým hláškám, které jsou ve velké míře využity. Tak že jsem se dost slušně zasmál. (Plukovníku Ameriko, visí ti mozek z lebky.) Citát: Mám rád tu chuť lidského masa. Jestli se mi podaří najít lék na to, co se nám stalo . . . jestli se věci vrátí zpátky k normálu, myslím, že budu pořád jíst lidi. Vlastně je v příběhu strašně moc úvah o existenci a životě jako takovém. Skoro každý marvelovský zombík, který v tomto příběhu vystupuje, má osobní dilema. Každý si to „zombictví“ vykládá jinak a každý s ním i jinak naloží. Ale vesměs jsou všichni jeden tým a toho se drží. I když některé zkraty v tom najdete. Například Pym a jeho žena. Fakt síla. Je to vlastně trochu strašidelné a svým způsobem i smutné. Avšak já se hodně bavil. Tento svět se mi moc líbil, i když musím přiznat, že příběh byl jen o žrádle. Tak že nic duchaplného, jen plný žaludek. Prázdná akční žánrovka. A má to strašně šíleně geniální konec. Tohle jsem sežral!!!! Citát: Snědl jsem svoji ženu, . . . i svoji tetičku! Proč?! Proč jsem to udělal?!

Ještě před rokem bych se Vám za zombíky vysmála. Ale pak přišel komiks Živí mrtví a já si tuhle formu apokalypsy oblíbila. . O to víc jsem zírala, když jsem uviděla jméno Robert Kirkman na obálce. Protože právě on je autorem komiksů Živí mrtví! Takže jsem zajásala a komiks se mnou rovnou putoval domů! . Musím hned říct, že kombinaci Marvel/Živí mrtví jsem si nedokázala představit. Připravovala jsem se na cokoliv a věděla, že to bude hodně zvláštní a zajímavé. Zase jiný úhel pohledu. . Komiks je přímo narvaný životní filozofií. Postavy o životě hodně přemýšlí, což je vzhledem k zombie problému trochu úsměvné. Zároveň ale drží spolu, což nepopírá tu myšlenku Marvelu. . Kresba je temnější, barev tu moc nenajdete. Ale myslím si, že vzhledem k hororovému tématu se hodí a doplňuje celý příběh. . Zombie z Marvelu je rozhodně zajímavý počin, a líbí se mi originální nápad. Jak znám ale oba světy, tak jsem chvílemi jen zírala a nevěřila. Celé to bylo strašně zajímavé, ale hrozně zvláštní.. pokud chcete komiksově experimentovat, může to být dobrý odrazový můstek!